Syn-Matka
Synopse
Leila je svobodná, pracující máma, se 2 dětmi, holčičkou Mounes 2 a hochem Amiralim 12.
Továrna, pro kterou pracuje, čelí bankrotu a mnoho lidí je propuštěno. Kazem, řidič továrního autobusu, navrhuje Leile manželství, ale ta jeho podmínky nepřijímá. Kazem má totiž dceru ve stejném věku jako Leilin Amirali a tradice zakazuje, aby žila ve stejném domě s nevlastním bratrem. Leila je nakonec vyloučena z továrny poté, co ji a Kazema její kolegové obviňí z nepřijatelného chování. Leile se nedaří najít nové zaměstnání a docházejí jí peníze. Kazemova známá Bibi, školnice ze školy pro neslyšící, přemlouvá Leilu, aby si vzala Kazema, aby tím ukončila své problémy, a navrhuje, aby Amirali zůstal s ní v internátní škole neslyšících, dokud Kazem nepříjme Amiraliho zpět domů. Leila nakonec souhlasí a vzdává se vlastního dítěte. Amirali musí předstírat, že je němý a hluchý. Po několika měsících však ze školy utíká, aby našel svou matku, ale potká nejdřív Kazema. Kazem však žádá Amiraliho, aby přemýšlel o budoucnosti své rodiny. Amirali se musí rozhodnout….
Morální závazek k tradici v mnoha situacích může být velmi krutý a velmi účinný. Leila nemá jinou možnost. Její život jí nepatří úplně. Musí žít tak, jak to po ní společnost vyžaduje. O jejím osudu rozhoduje tradice. V tomto vztahu „Syna-Matky” se snažím ukázat kritický pohled na naše tradice a hodnoty, které na nás byly uvaleny. Stali jsme se nástroji vlastního útlaku.
Prohlášení ředitele
Mahnaz Mohammadi
Ředitel
Íránská filmařka a aktivistka za práva žen. Mohammadino dílo zahrnuje dokumentární filmy; Woman without Shadows 2003, Travelogue 2006, a pan Vali 2016. Nebylo jí dovoleno opustit zemi, jelikož měla vystoupit na filmovém festivalu v Cannes 2011 u příležitosti promítání filmu Rezy Serkaniana Ephemeral, v němž měla hlavní roli. Na slavnostním ceremoniálu v Cannes, který udělil Jafarovi Panahimu v jeho nepřítomnosti Cenu Carrosse d’Or SRF, řecký režisér Costa Gavras také přečetl krátké prohlášení od paní Mohammadi.
Jsem žena, jsem filmař; dva dostatečné důvody k tomu, abych byla v mé zemi shledána vinnou. Boj žen za jejich identitu je základním prvkem jejich každodenního života… a svoboda je slovo, které v každodenním životě nejvíce chybí.
